baňkování

Baňkování je jedna z metod Tradiční čínské medicíny. V západní medicíně se baňkování nejvíce používá k ošetření bolestivých stavů pohybového aparátu. K terapii se používají nejčastěji skleněné baňky, ze kterých se pomocí zapáleného, v lihu smočeného smotku, vysaje vzduch a pod tlakem se baňky přiloží na ošetřované místo. Ošetřovaným místem je akupunkturní bod nebo Headova (reflexní) zóna a přiložením baňky na toto místo ovlivňujeme funkci příslušného orgánu. Baňky se přikládají také na tzv. trigger pointy (spoušťové body) - tyto body jsou zdrojem místní nebo přenesené bolesti nejčastěji z přetíženého svalu. 

Silný podtlak v baňce způsobí v místě přiložení silné prokrvení a tím dojde k prohřátí tkáně. Čerstvá krev přinese živiny a kyslík. Podpoří se i lymfatický systém a dochází k odplavení metabolitů ze tkáně. Podle síly podtlaku dochází k měnšímu či většímu popraskání vlásečnic v místě ošetření a mohou vzniknout modřiny (jsou nebolestivé). Jejich vstřebání záleží na intezitě baňkování a dále na regenerační schopnosti organismu (cca 7 - 10 dní).